Různé témata k první pomoci

Vypracoval: PP 15 Johanniter Austria Research and Education – (JOAFG), Austria

Obsah
I.   INFORMACE O VZDĚLÁVACÍM PROGRAMU
II.   OBSAH VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
1. lekce: Pochopení úlohy prvního zasahujícího
2. lekce: Správné řešení situace první pomoci
3. lekce: Obvyklé zdravotní problémy
III.   SLEDOVÁNÍ POKROKU A VÝSLEDKŮ: KVÍZ
IV.   SEZNAMZDROJŮ

I.   INFORMACE O VZDĚLÁVACÍM PROGRAMU

1. Název školení

Různá témata první pomoci pro EMT záchranáře

2. Obecný popis

První pomoc zachraňuje životy při nehodách nebo naléhavých zdravotních událostech. Bezpečná péče o pacienta do příjezdu odborné pomoci nebo dokud není předán do nemocnice je ústřední součástí záchranného řetězce na cestě k uzdravení. Základním principem první pomoci jsou jednoduché dovednosti, které lze snadno natrénovat a uplatnit ve stresových situacích.

Tento program má sloužit jako učebnice první pomoci pro pohotovostní zdravotnické techniky (Emergency Medical Technicians, EMTs, anglosaské země), kteří vzděláním odpovídají českým řidičům vozidel zdravotnické záchranné služby a dále budou v tomto textu nazýváni „EMT záchranáři“.

Cíle školení a očekávané výsledky studia

Cíle školení:

- Představit způsoby, jak prostředí a samotná úloha EMT záchranáře ovlivňují naléhavou situaci

- Vytvořit povědomí o důležitosti první pomoci a poskytnout EMT záchranářům přehled o tomto tématu

- Pojednat některé z nejčastějších úrazů a onemocnění

Očekávané výsledky studia:

- Pochopení úlohy prvního zasahujícího

- Správné řešení situace první pomoci

- Porozumění tomu, jak může prostředí ovlivnit situaci první pomoci

- Ošetření konkrétních zranění

- Zacházení s běžnými nemocemi

Cílová skupina – potřeby a vstupy cílových skupin

Tento kurz poskytuje jednotlivcům znalosti, dovednosti a kompetence pro přednemocniční péči o zraněné. Cílovou skupinou jsou první zasahující a pracovníci přednemocniční péče.

3. Kritéria pro zařazení

Tento modul nemá žádná kritéria pro zařazení.

4. Popis a charakteristiky cílové skupiny

EMT záchranáři

5. Doba trvání

4 hodiny

6. Formát

Online školení

7. Struktura modulu

Online samostatné studium

8. Metody studia

Online asynchronní

II. OBSAH VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

První pomoc zahrnuje všechna opatření, která lidé provádějí v případě nouze, dokud na místo nedorazí odborná pomoc. Cílem je stabilizovat stav zraněné nebo nemocné osoby do doby, než ji převezme záchranná služba.

1. lekce: Pochopení úlohy prvního zasahujícího

1.1 Osobní bezpečnost

Osoba poskytující první pomoc se musí co nejvíce chránit před kontaktem s tělesnými tekutinami - včetně zvratků, moči a krve. Pro každého pracovníka záchranné služby jsou proto velmi důležité osobní ochranné prostředky, OOP (viz obr. 1). K OOP patří řada oděvů, přileb, rukavic, bot, svrchních oděvů a dalšího vybavení potřebného pro bezpečnou a účinnou reakci na nouzovou situaci. Základními součástmi OOP jsou jednorázové rukavice, obličejové štíty/roušky (kvůli rizikům spojeným s dýcháním z úst do úst) a použití dezinfekčního prostředku na bázi alkoholu (nebo podobného) (před a po ošetření). Důležité zůstává také mytí rukou, které snižuje riziko přenosu patogenů nebo infekce mezi osobami poskytujícími první pomoc a pacienty. V ideálním případě by se ruce měly umývat mýdlem a teplou tekoucí vodou před a po kontaktu s pacientem, nebo před a po činnostech, při kterých hrozí infekce. Po umytí je třeba ruce důkladně osušit, nejlépe jednorázovými ubrousky. Pokud není k dispozici voda a mýdlo a ruce jsou viditelně čisté, lze použít dezinfekční kapalinu nebo jiný dezinfekční prostředek (Johanniter International, 2019).

Obrázek 1: Zdravotnické osobní ochranné pomůcky (OOP)

1.2 Reakce na naléhavou zdravotní událost

V případě naléhavé zdravotní události je důležité dodržovat jasný plán, který pomůže stanovit priority a správně a účinně reagovat.
Vedle zajištění osobní bezpečnosti, jak je popsáno ve výše uvedené kapitole, je zásadní také zajištění bezpečnosti na místě události a vytvoření přehledu o této události a souvislostech, v nichž k ní došlo. To zahrnuje „určení, zda existuje bezprostřední ohrožení života pacienta, které je třeba řešit, upozornění na včasná důležitá rozhodnutí, která je třeba učinit, a vedení zdravotnického záchranáře při vyprošťování a transportu“ (Colbeck et al., 2018).

Většina mimořádných událostí, kterým čelí první zasahující, je relativně málo závažná. Pacienti nemusí potřebovat další lékařskou pomoc, a pokud ano, není alespoň nutná záchranná služba. Ve většině případů se pacienti mohou obrátit na jiné zdravotnické pracovníky nebo mohou být do nemocnice převezeni jiným způsobem. V tomto případě je úkolem prvního zasahujícího pomoci pacientovi s ohledem na další péči.

Pokud je nehoda vážnější, jsou nezbytné určité kroky a první zasahující musí vyhodnotit nebezpečnou situaci a zabezpečit okolí. V případě potřeby volat mezinárodní evropské číslo tísňového volání 999/112.

Při hlášení nehody operátorovi tísňové linky je důležité nejprve uvést své jméno a telefonní číslo. Tyto informace by měly být sděleny stručně a jasně. Měly by být sděleny následující údaje (obr. 2):

Obrázek 2: SLIDE © Johanniter International

Situation (what has happened)	Situace (co se stalo)
Location (precisely where is the incident and how to reach it)	Místo (kde přesně k incidentu došlo a jak se k tomuto místu dostat)
Injured number (of victims)	Počet zraněných (obětí)
Danger present (real and potential)	Přítomné nebezpečí (skutečné i potenciální)
Emergency services required	Potřebné pohotovostní služby

Po zavolání je důležité udělat vše pro to, abyste se o pacienta postarali, dokud nepřijede pomoc. Další podporu může poskytnout operátor záchranné služby po telefonu. V některých případech nelze udělat víc, než pacientovi poskytnout podporu a dělat mu společnost, dokud nepřijede pomoc. To je však velmi cenné (Johanniter International, 2019).

Pokud k naléhavé zdravotní události dojde ve větším objektu nebo budově a pokud to situace vyžaduje, je důležité zajistit, aby někdo čekal na příjezd dalších záchranných složek a navedl je na místo této mimořádné události.

Pokud je to možné a vhodné, je možné shromáždit pacientovy léky, volně se pohybující zvířata je třeba držet v bezpečné vzdálenosti, a pokud je tma, je potřeba místo nehody osvětlit, aby lidé mohli místo nehody snáze najít.

Při poskytování první pomoci je důležité co nejvíce zachovat důstojnost a soukromí pacienta, ale přitom neohrozit svou schopnost pomoci. Měli bychom si také uvědomit kulturní citlivost.

2. lekce: Správné řešení situace první pomoci

Někdy se nehoda týká více než jedné osoby. V těchto situacích je nezbytné rozpoznat osoby, které potřebují pomoc nejnaléhavěji.

Cílem prvního zasahujícího v této situaci je poskytnout co největší pomoc co největšímu počtu lidí a udržet je naživu.

Pokud situace zůstává nebezpečná, měli by být všichni pacienti, kteří mohou chodit, odvedeni nebo nasměrováni na jedno bezpečné místo. Toto místo se obvykle nachází jen kousek od místa mimořádné události a pacienti zde mohou v bezpečí vyčkat, dokud se jejich stav dále neobjasní.

U ostatních pacientů je třeba se zaměřit na zastavení silného krvácení, udržení průchodnosti dýchacích cest a na podporu dýchání.

Tento vzdělávací program první pomoci používá mnemotechnickou pomůcku DRS-ABCD (zapamatujte si „DoktoRSké ABCD“), jejímž cílem je „provést poskytovatele základní podpory života neznámou situací“(Colbeck et al., 2018). DRS-ABCD je zkratka pro Danger (nebezpečí), Response (reakce), Stop severe bleeding (zastavit silné krvácení)/ Send for help (poslat pro pomoc), Airway (dýchací cesty), Breathing (dýchání), Cardiopulmonary resuscitation (kardiopulmonální resuscitace, KPR) a Defibrillation (defibrilace) (viz obr. č. 3).

Nebezpečí je prvním bodem tohoto znázornění, protože je obzvláště důležité, aby první zasahující při poskytování pomoci nemocnému nebo zraněnému člověku zbytečně neriskovali. Měli by se ujistit, že je poskytnutí pomoci bezpečné. Pokud jsou identifikována nebezpečí, je třeba osoby přítomné v místě nebezpečí nasměrovat na bezpečnější místo.

Obrázek 3: DRS-ABCD © Johanniter International

DANGER	NEBEZPEČÍ
RESPONSIVE?	REAGUJE?
STOP SEVERE BLEEDING SUMMON/SEND FOR HELP	ZASTAVIT SILNÉ KRVÁCENÍ PŘIVOLAT POMOC/POSLAT PRO POMOC
AIRWAY	DÝCHACÍ CESTY
BREATHING	DECH/DÝCHÁNÍ
CPR2/CIRCULATION	CPR2 (kardiovaskulární resuscitace) /OBĚH
DEFIBRILLATION/DISABILITY	DEFIBRILACE/ POSTIŽENÍ

Může se stát, že nebude možné poskytnout první pomoc bezpečně a ošetření bude muset počkat na příjezd specialistů, kteří jsou zvyklí pracovat v nebezpečných podmínkách nebo v nebezpečných zónách, které zahrnují oheň, plyny, elektřinu nebo vodu. To je v pořádku – pracovníci první pomoci by neměli být nuceni zbytečně riskovat. Co se dá udělat, například při autonehodě, je uzavření prostoru pomocí výstražných trojúhelníků (viz obr. 4).

Obrázek 4: Uzavření místa nehody

Position breakdown triangle at sufficient distance	Umístěte v dostatečné vzdálenosti výstražný trojúhelník
First aider	Osoba poskytující první pomoc
At least 10 m	Nejméně 10 m
Approx. 70 cm	Přibližně 70 cm

Druhým krokem DRS-ABCD je „Reaguje?“, což znamená, že se zjišťuje, zda je osoba při vědomí. Reaguje, když na ni mluvíte, dotýkáte se jejích rukou nebo jí tisknete rameno? Pokud reakce nepřichází, je osoba v bezvědomí. Netřeste pacientem (násilně), protože to může zranění zhoršit.

Dalším krokem je zastavení silného krvácení, pokud je to případ pacienta. Pak pošlete pro pomoc. Nezapomeňte odpovědět na otázky popsané na obrázku č. 2. V ideálním případě zůstaňte s pacientem a použijte u svého mobilního telefonu funkci hands-free. Další pokyny Vám může poskytnout telefonní operátor záchranné služby. Přihlížející osoby by měly kolem pacienta nechat volnou cestu/ prostor, aby se k němu záchranná služba mohla dostat rychle.

Pokud pacient nereaguje, zkontrolujte, zda má volné dýchací cesty. Pokud je v ústech viditelná překážka, opatrně ji odstraňte, pokud je to možné a bezpečné. U pacienta v bezvědomí hrozí také obstrukce dýchacích cest v důsledku zapadnutí jazyka. Proveďte záklon hlavy a zvednutí brady, abyste mu dýchací cesty otevřeli.

Nyní se dívejte, poslouchejte, vnímejte dýchání a posuzujte dechovou námahu sledováním pohybů hrudníku (nahoru a dolů), poslouchejte přiložením ucha k jeho ústům a nosu. Dýchání zkontrolujte přiložením ruky na spodní část hrudníku. Pokud si nejste jisti, zda pacient dýchá normálně, předpokládejte, že nedýchá.

Jak správně reagovat:

- Pacient reaguje a normálně dýchá – uložte ho do pohodlné polohy a pokračujte ve vyšetření jeho krevního oběhu.

- Pacient nereaguje a normálně dýchá – uložte ho do zotavovací polohy (dříve tzv. stabilizovaná poloha) tak, že ho otočíte na bok, pečlivě zajistěte, aby hlava, krk a páteř byly v jedné rovině (viz obr. 5), a pokračujte ve vyšetření krevního oběhu. Sledujte jeho dýchání, dokud jej nepředáte.

- Pacient nereaguje a nedýchá normálně – okamžitě přejděte k bodu C a zahajte resuscitaci.

Obrázek 5: Zotavovací poloha
(dříve tzv. stabilizovaná)

KPR je zkratka pro kardiopulmonální resuscitaci a jedná se o život zachraňující techniku, která je užitečná v mnoha naléhavých případech, kdy se někomu zastaví dech nebo srdeční činnost. Zajistěte, aby pacient ležel na zádech. Klekněte si vedle jeho hrudníku a pak položte zápěstí jedné ruky doprostřed jeho hrudníku a druhou ruku na ně (viz obr. 6). Pevně a plynule 30krát stiskněte. Dvakrát do pacienta vdechněte. Aby se vdech dostal dovnitř, zakloňte hlavu jemným zvednutím brady. Sevřete pacientovi nosní dírky, přiložte otevřená ústa pevně k jeho otevřeným ústům a silně mu foukněte do úst. Pokračujte s 30 stlačeními hrudníku a dvěma vdechy rychlostí přibližně pěti opakování za dvě minuty. Provádění kompresí hrudníku je únavné a v ideálním případě by se měli zachraňující každé 2 minuty střídat. Kardiopulmonální resuscitace by měla být ukončena pouze v případě, že pacient začne jevit známky života, když dorazí další lékařská pomoc nebo když se zachraňující vyčerpá (Johanniter International, 2019).

Obrázek 6: KPR (stlačování hrudníku : záchranné vdechy - 30 : 2)

Pokud není resuscitace nutná, zhodnoťte krevní oběh a hledejte známky šoku.

Posledním bodem DRS-ABCD je „Defibrilátor“, který je potřebný u osoby v bezvědomí, která nedýchá.

Pokud byla zahájena kardiopulmonální resuscitace, připojte pacienta co nejdříve k automatizovanému externímu defibrilátoru (AED) a postupujte podle vizuálních a verbálních pokynů přístroje. AED je přístroj, který elektrickým výbojem ruší nepravidelný srdeční tep a snaží se obnovit normální srdeční činnost. AED jsou k dispozici na mnoha veřejných místech, v klubech a organizacích (viz obr. č. 7). Pokud postižený reaguje na defibrilaci, otočte ho na bok a zakloňte mu hlavu, abyste udrželi jeho dýchací cesty volné. Pozor: Některé AED nemusí být vhodné pro použití u dětí.

Obrázek 7: AED (automatizovaný externí defibrilátor)

Jednotlivé právě popsané kroky pro kontrolu vědomí a pokyny, jak správně reagovat na příznaky a okolnosti, jsou ještě jednou shrnuty na obrázku 8.

Obrázek 8: Kontrola stavu vědomí.

3. lekce: Obvyklé zdravotní problémy

3.1 Dušení

Dušení je ucpání horních cest dýchacích potravou nebo jinými předměty, které brání účinnému dýchání. Je běžné zejména u velmi mladých nebo starších osob. „Pokud nedojde k uvolnění dýchacích cest, může osoba, která se dusí, ztratit vědomí během 3-5 minut. V horších případech může nedostatek kyslíku v mozku způsobit jeho poškození nebo smrt." (Boada et al., 2020). Protože jednoduchá nouzová opatření mohou zachránit životy, měl by se dodržovat přístup DRS-ABCD popsaný v 2. lekci.

Mezi příznaky dušení patří kašel nebo lapání po dechu, potíže s dýcháním, mluvením nebo polykáním, panika a/nebo sevření hrdla, jakož i vydávání neobvyklých zvuků, jako je pískání při dýchání nebo naprostá neschopnost reagovat (Johanniter International, 2019).

Proveďte následující opatření, jak je znázorněno na obrázku 9:

- Povzbuďte pacienta ke kašli.

- Pokud se vám nepodaří uvolnit dýchací cesty, požádejte o pomoc, předkloňte jej a pětkrát lehce udeřte zápěstím mezi lopatky.

- Pokud lehké údery mezi lopatky blokádu neodstraní, zkuste pětkrát stlačit horní část břicha (známé také jako Heimlichův chvat, resp. manévr). Postavte se za pacienta, sevřete jednu ruku v pěst a položte ji centrálně pod hrudní koš. Druhou rukou uchopte pěst zespodu a trhněte rukama k sobě směrem nahoru a dozadu.

- Měli byste střídavě provádět pět lehkých úderů mezi lopatky a pět stlačení horní části břicha, dokud nejsou dýchací cesty volné nebo dokud pacient nereaguje

Obrázek 9: Dušení - Co dělat

Pokud pacient upadne do bezvědomí, pomozte mu jemně na podlahu, pokud na ní už neleží, a položte ho na záda. Poté zavolejte pomoc a okamžitě zahajte kardiopulmonální resuscitaci, ve které pokračujte, dokud nepřijede odborná pomoc nebo dokud se překážka neodstraní.

3.2 Astma

Většina lidí, kteří trpí astmatem, si je vědoma svého stavu a měla by vědět, jak správně užívat své léky. Přesto může být astmatický záchvat potenciálně život ohrožující, protože dochází k otoku a zánětu dýchacích cest. Svaly kolem dýchacích cest se stahují a dýchací cesty produkují nadměrné množství hlenu, což způsobuje zúžení dýchacích trubic (průdušek).

Astmatický záchvat může mít příznaky, jako jsou potíže s dýcháním, sípání a/nebo kašel. Bez ošetření se mohou příznaky rychle zhoršit a vést k těžké dušnosti až k úzkosti nebo panice.

Je vhodné vždy dodržet přístup DRS-ABCD. Pomozte pacientovi posadit se vzpřímeně do pohodlné polohy a uklidněte ho. Doveďte pacienta k tomu, aby si sám podal uklidňující lék prostřednictvím inhalátoru (viz obr. 10). Pokud je to nutné, pomozte pacientovi při podání jeho léku a vyzvěte ho, aby použil rozpěrku, pokud ji má. Ujistěte se, že pomoc je na cestě.

Obrázek 10: Pacient s astmatem s inhalátorem

3.3 Alergické reakce

„Alergická reakce je výsledkem získané přecitlivělosti na látku, která u velké většiny lidí nevyvolává žádnou reakci. Látka způsobující alergii se nazývá alergen." (Tilton, 2010). Mírné alergické reakce jsou velmi časté a často stačí léčit příznaky. V mnoha případech pacient ví, co problém způsobilo. Mezi nejčastější spouštěče alergických reakcí patří arašídy, antibiotika a mořské plody (viz obr. č. 11). V ostatních případech není jasné, co je spouštěčem. Úlevová opatření závisí na tom, jak závažná je alergická reakce.

Common Allergens	Běžné alergeny
Pollens	Pyly
Animal danger	Nebezpečí ze strany zvířat
Some foods and drugs	Některé potraviny a léky
Plant oils	Rostlinné oleje
Insect bites and stings	Kousnutí a bodnutí hmyzem

Mezi příznaky mírné až středně těžké alergie patří otok kůže, obličeje a očí a vyvýšená/vystouplá vyrážka, která obvykle svědí (nazývaná také kopřivka) (viz obr. 12). V takovém případě byste měli odstranit možnou příčinu a vyhledat další lékařskou pomoc. Požádejte také pacienta, aby si vzal vlastní léky na známou alergii. Pokud se objeví otok dýchacích cest a dýchací potíže, vyšetřete pacienta na příznaky závažné alergie.

Obrázek 12: Alergická reakce

Závažná alergická reakce, nazývaná také anafylaxe, může ohrozit život a musí být vždy považována za naléhavou zdravotní událost. K anafylaxi může dojít již několik minut po kontaktu s určitou látkou vyvolávající alergii (alergenem). Pacient může vykazovat známky šoku, nereagovat nebo může dojít k zástavě srdce. Mezi příznaky patří problémy s dýcháním a/nebo hlučné dýchání, otok jazyka a/nebo sevření v hrdle, bolesti břicha/křeče a vyrážka a/nebo nadměrné pocení.

V tomto případě je možné postupovat v souladu s přístupem DRS-ABCD, pomoci pacientovi do pohodlné polohy vleže, a pokud je to možné, pomoci pacientovi se samostatným použitím jeho adrenalinového autoinjektoru. Pokud to pacient není schopen udělat, proveďte injekci sami. Pokud po pěti minutách nedojde ke zlepšení, lze aplikovat další adrenalinový autoinjektor, je-li k dispozici. Zajistěte, aby byl pacient ošetřen co nejdříve.

3.4 Mozková mrtvice

Cévní mozková příhoda je závažný, život ohrožující zdravotní stav, ke kterému dochází při přerušení přívodu krve do části mozku. Cévní mozková příhoda je běžnou naléhavou zdravotní událostí a je nezbytná urgentní léčba. V dnešní době existují opatření, která mohou zlepšit výsledky léčby u mnoha pacientů, a včasné odhalení prvním zasahujícím může mít velký význam. Čím dříve je člověk s mrtvicí ošetřen, k tím menšímu poškození pravděpodobně dojde.
Hlavní příznaky cévní mozkové příhody si můžete zapamatovat pomocí slova FAST (viz obr. 13), což je zkratka pro Face (obličej), Arm (paže), Speech (řeč) a Time (čas).

Act FAST and call 155	Jednejte RYCHLE (FAST) a volejte 155 (v EU 112)
Facial weakness	Slabost obličeje
Arm weakness	Slabost paží
Speech problems	Problémy s řečí
Time to call 155	Čas volat 155 (v EU 112)

Podrobně to znamená, že 1) obličej může být na jedné straně pokleslý, dotyčná osoba nemusí být schopna se usmát nebo jí mohou poklesnout ústa či oko. 2) osoba s podezřením na mrtvici nemusí být schopna zvednout obě paže a udržet je v této poloze kvůli slabosti nebo necitlivosti jedné paže. 3) jejich řeč může být nezřetelná nebo zkomolená, případně tato osoba nemusí být schopna mluvit vůbec, přestože se zdá, že je při vědomí. Mohou mít také problémy porozumět tomu, co jim říkáte. 4) pokud zaznamenáte některý z těchto příznaků, je třeba okamžitě přivolat pomoc.

V tomto případě je třeba postupovat podle DRS-ABCD, uklidnit pacienta a zajistit mu pohodlí. Pokud má pacient sníženou úroveň reakce, uložte ho do polohy pro zotavení (Johanniter International, 2019).

3.5 Záchvaty

Záchvaty jsou důsledkem abnormální mozkové aktivity, která může vést k mimovolným svalovým kontrakcím. Záchvaty mohou být způsobeny poraněním hlavy, onemocněním mozku, nedostatkem kyslíku nebo dokonce hypoglykémií, stejně jako zneužíváním alkoholu nebo drog.

Příznaky mohou zahrnovat náhlý pád pacienta na podlahu, kousání do jazyka, ztuhnutí a strnulost těla, záškuby nebo křečovité pohyby, nebo dokonce mimovolní vyprázdnění močového měchýře (viz obr. č. 14). Po odeznění záchvatu může pacient vypadat zmateně a ospale (Johanniter International, 2019).

Co byste měli udělat:

- Postupujte podle DoktoRSkého ABCD.

- Během záchvatu se nesnažte pacienta omezovat. Snažte se jen chránit jejich hlavu omezením potenciálních rizik nebo tím, že jim pod hlavu položíte něco měkkého.

- Nepokoušejte se pacientovi vložit do úst žádný předmět, abyste je udrželi otevřená

- Pokud se objeví následující příznaky, zavolejte další lékařskou pomoc:

o Opakované záchvaty

o Pacient utrpí zranění, které vyžaduje další lékařskou péči

o Pacient nikdy předtím záchvat neměl

- Jakmile záchvat pomine a pacient stále nereaguje, uložte ho do polohy pro zotavení a ujistěte se, že je pomoc na cestě

- Pokračujte v pozorování pacienta a vyčkejte na příjezd další lékařské pomoci

Obrázek č. 14: Pacient se záchvatem

Existují také záchvaty spojené se zvýšenou tělesnou teplotou. Zde může rychlý vzestup tělesné teploty u kojence nebo mladšího dítěte vést k záchvatům. Ačkoli je to pro rodiče děsivý zážitek, takové záchvaty jsou běžné a nezpůsobují dlouhodobé problémy, pokud je záchvat krátký.

Co byste měli udělat(Johanniter International, 2019):

- Držte se přístupu DRS-ABCD

- Odstraňte přebytečné oblečení a/nebo lůžkoviny

- Ochlaďte dítě, například vlhkým flanelovým hadříkem nebo houbou.
- Zajistěte, aby nedošlo k podchlazení

- Zajistěte, aby byl podán vhodný lék proti horečce (např. paracetamol)

- Vyhledejte lékařskou pomoc

III. SLEDOVÁNÍ POKROKU A VÝSLEDKŮ: KVÍZ

Kontrolní kvíz ZDE

IV. SEZNAM ZDROJŮ

Boada, I., Rodriguez Benitez, A., Thió-Henestrosa, S., & Soler, J. (2020). A Serious Game on the First-Aid Procedure in Choking Scenarios: Design and Evaluation Study. JMIR Serious Games, 8(3), e16655. https://doi.org/10.2196/16655

Colbeck, M. A., Maria, S., Eaton, G., Campbell, C. B., Batt, A. M., & Caffey, M. R. (2018). International Examination and Synthesis of the Primary and Secondary Surveys in Paramedicine. Irish Journal of Paramedicine, 3(2). https://doi.org/10.32378/ijp.v3i2.91

Johanniter International. (2019). An Introduction to First Aid.

Tilton, B. (2010). First Aid. A Complete Illustrated Guide. Globe Pequot Press.